Karetní hry

Zábavné karetní hry pro děti i dospělé

Karetní je jakákoliv hra, při níž se jako hlavní prostředek používají hrací karty, ať už tradiční, nebo specifické.

Existuje nespočet karetních her, včetně typově vzájemně příbuzných her (např. různé odnože karetních her jako poker, mariáš, bridž atp.). Malý počet karetních her hraných s tradičními balíčky má formálně standardizovaná pravidla, v nichž se pořádají mezinárodní turnaje, ale většina z nich jsou lidové hry, jejichž pravidla se liší podle regionu a kultury.

#ShowMore#

Tradiční karetní hry se hrají s balíčkem nebo balíčkem hracích karet, které mají stejnou velikost a tvar. Každá karta má dvě strany, lícovou a rubovou. Obvykle jsou rubové strany karet nerozeznatelné. Všechny lícové strany karet mohou být jedinečné, nebo se v balíčku mohou vyskytovat duplikáty. Složení balíčku je každému hráči známo. Moderní karetní hry mají obvykle specifické balíčky, často s větším množstvím karet, a mohou obsahovat karty čísel nebo akční karty. Tento typ her je obecně považován za součást deskových her.

Hry využívající hrací karty využívají toho, že karty jsou individuálně identifikovatelné pouze z jedné strany, takže každý hráč zná pouze karty, které drží, a ne ty, které drží někdo jiný. Ale i toto pravidlo je v posledních letech často porušováno moderními deskovými hrami (Hanabi, Tribes of the Wind a jiné). Z tohoto důvodu jsou karetní hry často charakterizovány jako hry s vysokým podílem náhody. Mnoho her, které nejsou obecně řazeny do rodiny karetních her, ve skutečnosti využívá karty pro některé aspekty svých mechanik.

Některé čistě karetní hry naopak zahrnují i hrací desku (Cribbage atd.). Rozdíl spočívá v tom, že hratelnost karetní hry závisí především na používání karet hráči (hrací deska slouží jako vodítko pro počítání skóre nebo pro umisťování karet), zatímco deskové hry (hlavní žánr, který karty nepoužívá) se obvykle zaměřují na pozice hráčů na hrací desce a karty používají k nějakému druhotnému účelu.

Základní typy karetních her

Štychové hry neboli Štychovky

Předmětem štychové hry je odehrání několika kol neboli štychů, v nichž každý hráč zahraje jednu kartu z ruky a na základě hodnot zahraných karet jeden z hráčů vyhrává nebo "bere" štych. Konkrétní cíl se u každé hry liší a může zahrnovat získání co největšího počtu štychů, získání co největšího počtu bodovaných karet v rámci získaných štychů, získání co nejmenšího počtu štychů (nebo co nejmenšího počtu trestných karet), získání určitého štychu v ruce nebo získání přesného počtu štychů. Oblíbenými příklady jsou mariáš, bridž, whist, piky a různé tarotové karetní hry.

Sbírání sad

Cílem párovací (nebo někdy také "meldingové") hry je získat určité skupiny stejných karet dříve, než tak učiní soupeř. Ve hře Rummy se to děje pomocí tahů a odhazování a tyto skupiny se nazývají melds. Mahjong je velmi podobná hra, která se hraje s kameny místo karet. Příklady her typu match, které se netýkají hry Rummy, obecně spadají do žánru "rybaření" a patří mezi ně dětské hry Go Fish a Old Maid.

Blafovací hry

Při blafovacích karetních hrách se snaží hráši přelstít své spoluhráče hraním karet a sdílením informací o jejich domnělých hodnotách či typech. Typickým zástupcem je hra Blafuj.

Solitérní karetní hry

Solitérní hry jsou určeny pro jednoho hráče. Většina her začíná s určitým rozložením karet, kterému se říká tableau, a cílem je pak buď sestavit složitější konečné rozložení, nebo vyčistit tableau a/nebo tahovou hromádku či zásobu přesunutím všech karet na jednu nebo více "odhazovacích" nebo "zakládacích" hromádek. Klasickým zástupcem je hra Solitér.

Sběratelské karetní hry (CCG)

CCG, neboli Collectible Card Games, jsou strategické hry určené nejčastěji pro dva hráče. Každý hráč má svůj vlastní balíček sestavený z velmi rozsáhlého fondu jedinečných karet na trhu. Karty mají různé efekty, náklady a výtvarné provedení. Pravidelně se vydávají nové sady karet, které se prodávají jako startovní balíčky nebo booster balíčky s náhodnými kartami. Získání různých karet dělá ze hry sběratelskou karetní hru a karty se prodávají nebo obchodují na sekundárním trhu. Nejznámějšími zástupci jsou Magic: The Gathering, Pokémon a Yu-Gi-Oh!

Živé karetní hry (LCG)

LCG, neboli Living Card Games, jsou podobné sběratelským karetním hrám (CCG), jejich nejcharakterističtějším rysem je způsob distribuce, který se vymyká tradičnímu formátu sběratelských karetních her. Zatímco nové karty pro CCG se obvykle prodávají ve formě startovních balíčků nebo boosterů (ty jsou často náhodné), LCG prosperují na modelu, který vyžaduje, aby si hráči pořídili jednu základní sadu, aby mohli hrát hru, kterou si mohou dále upravovat pořizováním dalších sad nebo rozšíření s novým obsahem v podobě karet nebo scénářů s přesně daným složením karet v každém balení. Do tohoto procesu není zapojena žádná randomizace, takže hráči, kteří získají stejné sady nebo rozšíření, získají naprosto stejný obsah. Tento termín zpopularizovala společnost Fantasy Flight Games (FFG) a vztahuje se především na její produkty, nicméně lze pozorovat, že některé společnosti zabývající se stolními hrami používají velmi podobný model. Zástupci jsou Arkham Horror, Marvel Champions a Star Wars - všechny s podtitulem The card game.

Deck-buildingové hry

Jsou to karetní hry, ve kterých je hlavním prvkem sestavování balíčku karet v průběhu partie. Deckbuildingové hry se podobají sběratelským karetním hrám (CCG) v tom, že každý hráč má svůj vlastní balíček. Na rozdíl od CCG se však karty neprodávají v náhodně vybraných balíčcích a většina balíčku se sestavuje právě během hry, nikoliv před hrou. Sestavování a budování balíčku je totiž hlavní mechanikou těchto her. Zakladatelem tohoto žánru je Donald X. Vaccarino se svým titulem Dominion z roku 2008. Mezi další známé deckbuildingové hry patří například Star Realms, série Legendary a jiné.